Jdi na obsah Jdi na menu
 

Správná náruč

22. 11. 2007

Vzduch byl plný prachu, šera a ticha. Remus byl na Grimmauldově náměstí teprve potřetí, a už se vůbec nedivil, že to tady Tichošlápovi leze na mozek.
Dnešní schůzka byla obzvlášť důležitá - Brumbálovi a Moodymu se společnými silami podařilo přesvědčit dva bystrozory, aby se k nim přidali.

Najednou se přímo za ním ozval randál, jako by se celý dům bortil. Sotva se stačil otočit, a přímo do náruče mu vletělo cosi růžovovlasého a rozcuchaného.
"Ježíš, pardon," vypletla se dívka z jeho nechtěného objetí. "Jsem příšerný nemehlo, omlouvám se," napřáhla k němu ruku.
"To nic,"ujistil ji s úsměvem. "Vy jste ta nová, že? Remus Lupin, těší mě."
"Jé!" vyjekla nadšeně, "ty jsi ten vlkodlak, viď? Pošuk mi říkal…teda nevadí ti, že ti tykám, že ne? Když už jsme si tak padli do náruče…"
Nevadilo mu to. Ani trošku.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

hezoučké

(asperia, 24. 1. 2008 17:50)

líbí :-)