Špatně a ještě hůř
To je zvláštní, jak rychle té whisky ubývá. Že jsem opilý? Jo, to teda jsem. Ale nebojte. Zítra už budu zase ten hodnej, milej Remus, co vás utěší. Řekne hezký slovo a usměje se. Ale dneska…potřebuju aspoň na chvíli utěšit sám. Do dna.
Svítí měsíc. Dorůstá. Za pár dnů už to tady zase bude – úplněk, slovo, který mě děsí. Vzpomínám, jaký to bylo poprvé. Jak jsem seděl schoulenej v koutě, koukal, jak ten bílej hajzl stoupá na oblohu a čekal, až to začne. Ach…bože.
Tehdy ráno jsem si myslel, že už mě nikdy nemůže být hůř. Ukázalo se, že může.
Komentáře
Přehled komentářů
Pěkné!
Těším se na svoji. ;)
Každopádně, tvoje drabble už je taky konečně na světě. Můžeš přijít na návštěvu. :)
nechť luna sviti...
(Icce, 12. 2. 2008 11:37)...a nebo radeji ne. Velice hezke, ma lafko.
Tleskajík!
(Ada, 11. 2. 2008 17:23)
Nádherné. Cítím příjemné mrazení...
(A šup ke mě pro nášup...:o)
moc se mi líbí
(asperia, http://wipo.blog.cz, 10. 2. 2008 18:48)jak jsi se s tím námětem vypořádala. velice povedené:-))) a smutné.
Juj!
(Kleio, 19. 2. 2008 20:03)