Žáby
Ne, neudělala s tím chlapcem vůbec špatný obchod. Pravda,
připomínal poněkud mladého vychrtlého supa a při pohledu na jeho vlasy musela
neustále bojovat s touhou podstrčit mu do tašky litrovou láhev kopřivového
šamponu, ale byl schopný. Velmi schopný. Už dlouho neviděla nikoho zacházet se
starými váhami s takovou precizností. Jeho masti byly dokonalé*. A pokud šlo o
ty ostatní věci, tak... no dobře, přiznejme si to. Ten černý plášť jí sluší
mnohem víc, než když byl bílý. Zeštíhluje. Není přeci od věci být trošku... nekonvenční.
A taky si přiznejme, že po tom mladíkovi se sušenou žábou jsou tajemně se
přebarvující pláště docela neškodné.
Jako by ho tou myšlenkou přivolala, cinknul zvonek nad dveřmi
a dovnitř se vplížil Craig se svou nezbytnou truhličkou.
"Ale ne," zasténala Magda, "pražený
skokan".
"Pražený skokan?" nadzvedl mladý Severus levé
obočí.
"Z výborné oblasti," potvrdil Craig.
"Hnědý nebo zelený?" otázal se Severus se zájmem
a naklonil se přes táru.
"Mám oba," rozzářil se Craig a už skládal
truhličku na pult. "A taky trochu ropušího prášku."
"Opravdu, mladíku? Ale ten se velmi těžko shání!"
obrátil se k nim najednou starší pán, který se dosud zabýval studiem výlohy s
konopnou kosmetikou. Magda v něm přes opar šoku mlhavě rozeznávala zaměstnance
místní univerzity. Zatímco se nesourodá trojice zaujatě bavila o rozdílech
účinku skokaního očka a ropuší bradavice, couvala pryč krytá atlasem léčivých rostlin.
Postarší pedagog si jejího ústupu všiml a přistoupil k ní s něčím, co zřejmě
mělo být uklidňujícím úsměvem.
"Ale paní Magdo, nebojte se, zvyknete si. Mohu vám
nabídnout něco na uklidnění?" napřáhl k ní plochou plechovou krabičku. Magda
mrkla na popis a její Smysl Pro Realitu se definitivně odplazil do kouta.
Stálo tam "Pilulky ze sušených žab".
*A co teprve čípky!
Hůůůstý
(Efka, 27. 12. 2009 22:38)