Jdi na obsah Jdi na menu
 

Komíny

18. 1. 2010

Bezpochyby nejhorší na tom celém bylo, že místo soucitu budil smích.

Draha se držela ještě dobře. Sice se jí povážlivě třásl ret a z krku jí vycházely podivné bublavé zvuky, ale celkem bez větších komentářů mu poskytla azyl a sáček s ledem. Tulačka naopak zklamala na celé čáře. Vilibald by do té příjemné dívky neřekl takovou necitelnost.

Stála, opřená o veřeje a lámala se smíchy. Tekly jí slzy a zjevně umírala na nedostatek kyslíku.

"Nefmějte fe, flefno," pokusil se ji dotčeně pokárat, "to není vůbef vádná legvafe."

Tulačka se sesunula k zemi a začala pomalu modrat.

"Pro-promiňte, Vilibalde," omlouvala se přerývaně, "je mi jasné, že to musí opravdu bolet. Ale když-" opět prohrála boj s vlastní bránicí.

Vilibald na ni smutně hleděl zpoza obrovsky nateklého nosu a rtů.

 

Byla jen jediná věc, která ho na celé situaci alespoň trochu utěšovala. Bez ohledu na jeho mezery ve volném plachtění a zjevných nedostatcích v echolokaci, nikdo mu to nemohl upřít – ten komín na tom byl rozhodně hůř než on. 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Úžasné.

(Ada, 20. 1. 2010 15:10)

Ačkoli to vúbec není... fér!XD

Jóóó,

(Efka, 19. 1. 2010 21:49)

Vilibald ruleeez :-) Jen by mě zajímalo, jestli má ve svém umělém chrupu nějaký krvesajný nástavec, jako třeba brčko. Jak to ti upři vlastně dělaj, nakousnou a žužlaj, nebo maj takový inverzní hadí zařízení (dutý zuby s vedením do žaludku)? Takový věci se člověk ve Stmívání nedozví :-)
Děkuji, Ježuchu :-)