V Pekle
Do háje!
Podrážky pleskaly po lesklých kočičích hlavách v zoufalém rytmu a mladá žena s rozevlátými světlými vlasy klela mezi nádechy.
"Holka pitomá!" křikl po ní vozka, kterému málem vběhla pod kola, a vzápětí zmizel v oblaku peří, slepičinců a vaječných žloutků. Odpověděla neartikulovaným zavrčením a pádila dál. Není čas!
Další křižovatka… už už začínala věřit, že to stihne, ale právě v té chvíli se shora z upatlané ankhské oblohy potměšile zašklebil měsíc svou nadutou tváří.
V Pekle, stihla se ještě sarkasticky ušklíbnout, když koutkem oka zahlédla návěstní tabuli.
Pak už se rytmus Anguiných kroků změnil z těžkého dusání do jemného tance tlapek na dlažbě.
Doufám, že aspoň zavřeli na noc kuřata.