Jdi na obsah Jdi na menu
 

Tymián a žluté růže

29. 8. 2009

 

Pan Erasmus měl rád čaj silný, černý, s cukrem a mlékem.

Paní Aloisie dávala přednost voňavému bylinkovému s kapkou citronu.

 

Pan Erasmus měl růžovou zahradu, kterou obdivovali lidé z širokého okolí.

Paní Aloisie měla pár záhonků s bylinkami a její léčivé směsi byly proslulé. I když je pravda, že po několika rostlinkách pokukoval místní strážník poněkud nejistě.

 

Pan Erasmus tvrdil, že má kouzel plné zuby, že se načaroval dost a klidně bude po zbytek života krmit holuby. Magii nepoužíval ani k ohřívání vody.

Paní Aloisie naopak došla k závěru, že nějaké to drobné zaříkání ničemu neuškodí. Obzvlášť když chcete pořádně vyleštit křišťálové sklo nebo vám uteče oko při pletení.

 

Oba pobolívaly za špatného počasí klouby.

Oba měli rádi klid, vůni knih, kočky a slušně vychované mladé lidi.

 

A jednoho dne je napadlo, že vlastně není potřeba mít dva domky a dvě zahrádky, když by docela dobře stačila jedna.

Tymián a žluté růže jdou docela dobře dohromady.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

:o)

(Ada, 7. 9. 2009 12:44)

Hezké.:o)

pěkné

(Efka, 6. 9. 2009 21:52)

*vzdych*

děkuju :)

(eruš, 30. 8. 2009 11:43)

*představuje si, jak jim to voní dohromady*