Jdi na obsah Jdi na menu
 

Paní Norissová

11. 3. 2008

Byla nádherná. Dokonalá jako broušený drahokam. Taky tak studená, ale to kluci tehdy nevěděli. Argus ji zbožňoval. Slečna Norissová byla jeho ideálem, jeho modlou, jeho snem. Nikdy se na něj ale ani nepodívala.

Uplynulo mnoho let, on na ni však nezapomněl. Žádná se jí nikdy nemohla rovnat.

Až jednou…stejná chůze, stejná elegance, stejné hrdé držení hlavy, stejný pohled zelených očí.

„Vezmu si ji,“ zašeptal. Chovatelka z útulku se usmála a podala mu kočku do náruče.

„Nemá žádné jméno. Jak jí budete říkat?“

„Jmenuje se Norissová.“

„Slečna Norissová?“ zasmála se žena.

Obrátil k ní planoucí oči. „Paní  Norissová. Odteď vždycky paní.“

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

hezounké :-))))))

(asperia, 14. 3. 2008 19:15)

Tak to je...

(Odřenina, 13. 3. 2008 21:59)

to je naprosto geniální. Vážně, moc se mi to líbí. Prostě to má takový to "něco" , co nemá jen tak nějaká povídka nebo stoslůvka!

:o) Chí.

(Ada, 13. 3. 2008 13:14)

Oh...Já ho vždycky podezírala!:o))

Tak to je moc..

(Icce, 11. 3. 2008 22:53)

... hezké, hluboké, smutné a vůbec, Luno::love